Aktivní eutanázie opozičních stran v přímém přenosu?

Buď bývalá vládní koalice páchá sebevraždu, nebo jsou její zástupci ve výboru pro mediální záležitosti naprosto blbí. V zájmu jejich dobré pověsti záměrně ignoruji možnost, že jsou podplaceni.

Platí-li totiž i ve sněmovně matematické zákony, museli někteří z nich hlasovat pro likvidátory ČT. Je naprosto jedno, jestli byli oslepeni vidinou funkce anebo skrytě naznačenými financemi. S největší pravděpodobností vyhandlovali svou podporu zloradním za podporu pro někoho „našeho“. Nedošlo jim ale, jak to dopadne v parlamentu. Na babiší povel bude zvolen zloradní na rozdíl od toho „našeho“. Ale i kdyby nám jeden nějakou náhodou prošel, co v té radě asi sám zmůže? Nic, protože v Průhonicích už padlo rozhodnutí o zglajchšaltování veřejnoprávních médií. Nezávislá média přinášející pravdivé informace se stávající vládě do krámu nehodí. Musí být proto přivázána k boudě a stát se plně závislými na vládě.

Jsme na Slovenské cestě, takže už dnes víme co nás čeká. Televize a rozhlas se do současného stavu nevrátí. Žádná vláda nezavede zpět koncesionářské poplatky, protože se jí bude hodit tlampač její propagandy. S tím zřejmě počítali ti naši poslanci, kteří pod pláštíkem politických dohod, „zásadové obrany slova“ a „pragmatické“ politiky pro obranu veřejnoprávních médií nic neudělali. Ani jim se totiž nelíbilo sedět proti Moravcovi a odpovídat na jeho štiplavé otázky.

Jako sžíravý sarkasmus proto zní jejich floskule o hájení veřejnoprávních médií, když 4 roky prosezené ve vládě tolerovali chování Xavera Veselého, který byl zvolen a nebyl odvolán. Proč by veřejnost měla věřit nějakým slovům o obraně veřejnoprávních médií?

Od hlasování ve výboru vibrují sociální sítě vyjádřeními nespokojených lidí, kteří se rojí jako včely. Politické strany se tím zkouší promlčet, anebo postují pomlázky a beránky. To se ale přepočítali! Naši voliči totiž umí počítat do 4, s čímž naši zástupci ve výboru nepočítali.

Milí poslanci, svým hlasováním jste jen pošlapali svou pověst, poškodili své strany, ale nic tím nezískali.

Poučení z krysového vývoje

Kdo je to politik? Člověk, který vede zemi vpřed. Kolik jsme ale v čele naší země měli ve skutečnosti politiků? Pramálo.

Ti, kteří se za politiky označují a cítí se jimi jsou ve valné většině pouze instantní náhražkou politika. Jsou to ve valné většině lidé, kteří nechtějí a zřejmě ani neumí vést nic, natož zemi vpřed. Marketéři je naučili od skutečných politiků odkoukaná gesta a odposlouchaná slova a oni stoupají po stranických příčkách ne podle svých schopností, ale podle svých ambicí. Nejen že nechtějí vést, oni ani nechtějí nic dělat. Vždyť kdo nic nedělá, ten nic nezkazí a chyba by jim mohla překazit slibné politické živobytí. On ten politický chlebíček sice není tak tučně mazaný, jak si většina občanů představuje, ale ukažte mi povolání, kde můžete téměř 35 let předstírat práci v parlamentu, „vystudovat“ přitom práva a vypadat jako důležitý člověk? Pěkný další den v parlamentu tímto přeji Marku Bendovi!

Ti, kteří tak vysoko nevystoupají čekají na svou příležitost a doufají, že to jednou vyjde. Trpělivě čekají, kdy se na ně to zpropadené volební štěstí usměje. Ono prý když se unaví, sedne i na vola. A tak jako praví volové nepřetržitě přežvykují témata jako je počet krajů, liberalismus, manželství pro všechny, odkládají důchodovou i daňovou reformu, …

Dva oposmluvní škůdci, kteří si už kdysi rozdělili celý stát na sféry vlivu pro své pasáky nechali své strany přicucnuté na státní cecík střídat se ve Strakovce tak, aby si navzájem nešlapaly na malíčky. Korupční klientelismus prorostl celou státní správou a zdálo se, že je to na věky. Občané byli přesvědčováni, aby se o politiku zajímali jen v době voleb a jindy ji nechali profesionálním politikům – tedy těm instantním náhražkám. Komu se to nelíbilo, ten měl smůlu. A když už se našel nějaký naiva, který vstoupil do politické strany, tak narazil na zavedené pořádky. Mohl se jim přizpůsobit a čekat až na něj přijde řada, aby se dostal ke korýtku, anebo to vzdát a s brbláním o svinské politice vypadnout.

A tak se tu postupně vytvořila jakási ekologická nika „české politiky“. Taková zahnívající bažina, kterou tu a tam odspoda probublával hnilobný puch Olova, Bambergu, křišťálově čistého financování bytu, Sarajevského atentátu, …

A v té bažině, kryt „politiky“ čile rejdil, prosperoval a tučněl jeden krysák. Až jej jednoho krásného přestalo bavit živit „politiky“ a založil si vlastní stranu. Spočítal si, že stovky malých prasátek u plných korýtek bude výhodnější nahradit jedním velkým, tučným krysákem. Monopol je přece výhodnější, než konkurence. I když o konkurenci v té naší zahnívající bažině snad ani mluvit nešlo.

Co na to naši politikové? No coby, nic. Naučili se čekat na vítězné volby a neškodit současnému držiteli Strakovky. Tak čekají na volby a neškodí. Zatímco krysák válcuje zemi, instantní náhražky to zaraženě sledují.

A země čeká na Godota? Nebo na spasitele? Jenže nás nikdo nespasí. Dřív než krysák spase celou zemi se mu musíme postavit sami.

Kdo se poučí z krysového vývoje?

Zdravím Chcimíry!

Zdravím všechny, kteří přišli dát najevo že jim není lhostejné lidské utrpení. Zdravím všechny, kteří opravdu chtějí mír na Ukrajině a nepřejí si ruský svět na Ukrajině ani u nás!

Mohlo by nás tu být víc, ale není nás málo. Dnes se totiž lidé sejdou pokud vím celkem v 17 městech. Proto tu spolu s námi virtuálně stojí i přátelé z Brna, České Lípy, Českých Budějovic, Hradce Králové, Jičína, Jihlavy, Liberce, Mělníka, Olomouce, Opavy, Ostravy, Plzně, Prahy, Tábora, Ústí nad Labem a Zlína.

Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko „Třídenní speciální vojenskou operaci“, která v úterý vstoupí do svého pátého válečného roku. Ve 2. světové válce stačily za kratší dobu jednotky dojít od Moskvy do Berlína a ztratit při tom v bojích 8,5 milionů vojáků. Na Ukrajině ale Rusové bojují o metry polí, o uličky osad a ulice městeček mnohem méně úspěšně. Při jejich tempu postupu by do Kyjeva došli za 78 let, do Lvova za 174 let, na hranice Slovenska za 230 let. Celkové ztráty Ruska na bojišti by při úplném obsazení Ukrajiny dosáhli 101 milionů vojáků. Jen pro vaši informaci: dnes žije v Rusku přibližně 145 milionů lidí včetně seniorů a dětí. Takže Rusové mužského pohlaví by ke dni konečného vítězství nad Ukrajinou byli vzácnější, než dnes živý medvěd na Mlýnské kolonádě!

Ale popravdě řečeno, ona ta ruská válka proti Ukrajině není žádná legrace. A utrpení Ukrajiny začalo ve skutečnosti už v únoru 2014 obsazením Krymu ruskými jednotkami v neoznačených uniformách. Týden nato začal Igor Girkin terorizovat východ Ukrajiny. A kvůli jím organizované střelbě neumírali jen Ukrajinci, ale i 283 cestujících a 15 členů posádky letu Malaysia Airlines 17, který byl sestřelen ruským protiletadlovým komplexem Buk dne 17. července 2014.

Oficiálně Kreml tvrdí, že se jednalo o spontánní povstání ruskojazyčných Ukrajinců, které Moskva nijak nepodporovala jednotkami ani zbraněmi. Tak určitě! Kdo z nás doma v garáži nemá protiletadlový komplex, tank, samohybnou houfnici, nebo aspoň pár těžkých kulometů hned vedle hrabla na sníh? Nepochybujte, že až proběhne referendum o připojení Varů k Rusku, tak to ruští separatisté úspěšně najdou určitě i u každého z nás!

Kreml už dnes chápe, že Ukrajince vojensky neporazí. A proto přešel k nové, kruté, nekulturní a barbarské formě vedení války. Od starověku docházelo za každé války k vraždám, znásilňování a okrádání civilistů. Ale primární bylo nejprve porazit nepřátelská vojska. Pro Rusy je dnes primárním teror hlubokého zázemí. Netvrdím, že na frontě nebojují, ale hlavní ruskou zbraní je ostřelování obyvatelstva v hlubokém týlu a likvidace civilní infrastruktury jako jsou elektrárny, teplárny, dopravní uzly, nemocnice, školy, restaurace.

Rusové doufají, že svým terorem zlomí vůli Ukrajinců k odporu. A proto zasahují svými střelami dvakrát stejné místo. Záměrně se snaží zasáhnout záchranné týmy, lékaře a požárníky kteří zachraňují raněné a minimalizují škody způsobené tím prvním ruským zásahem.

K tomu jim slouží drony, které jsou vystaveny i tady u nás. I proto se v naší zemi zvedla solidarita a soucit s matkami a dětmi trpícími zimou, zraněními, strachem, které jsou opakovaně zasypávány ruskými střelami. Proto vznikl Dárek pro Putina, Skupina D, sbírka Paměti národa, pomáhá Česká charita, Skaut a mnozí další.

Obrazně řečeno my všichni stojíme za Ukrajinou. Přiznejme si ale, že jsme vlastně za Ukrajinou schovaní. Ona bojuje i za nás a podpořit ji v tom boji je naše lidská povinnost!

A za tu podporu Ukrajině děkuju Vám všem, kteří jste sem dnes přišli. Děkuju a s úctou se před Vámi skláním!

Protože jsme ve válce!

Dnes jsme se sešli, protože stojíme za prezidentem, a chceme to nahlas říct nejen jemu, ale hlavně současné vládě České republiky.

Proč tu ale stojíme ve skutečnosti? Jak to, že tu vůbec musíme stát? Odpověď je jednoduchá – PROTOŽE JSME VE VÁLCE! Ne, já nemluvím o „ukrajinské“ válce, která ostatně nezačala 24. února 2022, ale už na jaře 2014 částečně úspěšnou anexí Donbasu a zcela úspěšnou anexí Krymu.

Ne, já nemluvím o válce Ruska jen proti Ukrajině. Přiznejme si už konečně, že je to celou tu dobu i válka Ruska proti nám! Rusko ji i proti nám vede od roku 2014, kdy v říjnu a prosinci stálo za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích. Petr Kašpar a Jan Shourek se tehdy stali prvními českými oběťmi ruského státního terorismu tohoto století. Ve Vrběticích byla totiž skladována i munice, určená k expedici na Ukrajinu. Proto museli ruští agenti Miškin a Čepiga tuto munici zlikvidovat. Proto nás Rusko zatáhlo do své války.

Myslíte si, že od té doby se něco změnilo? Ne, nezměnilo. Sice už u nás nebyl vyhozený do vzduchu žádný další muniční sklad, ale třeba v prosinci 2019 proběhl systematický útok hackerů na IT systémy nemocnice Benešov, nebo v červnu 2024 žhářský útok na autobusy MHD v Praze. Každoročně najdeme alespoň jeden podobný útok u nás, v Belgii, Polsku, Dánsku, Estonsku, Německu, Velké Británii… Snad všude s výjimkou USA. Tam se Rusové o nic snažit nemusí, tam na to mají Donalda Trumpa.

Ale horší, mnohem horší než zapálené autobusy je fakt, že naše politika je plná podobných Trumpů. Rajchl, Okamura, Babiš, Šlachta, Turek s Macinkou ve svém vlastním soukromém a sobeckém zájmu šíří chaos a dezinformace v našem veřejném prostoru. Svým bojem proti pravdě a demokracii slouží ruským zájmům i když o sobě tvrdí jak jsou vlastenečtí a proruští prý nejsou ani náhodou. A je úplně jedno, jestli to dělají zadarmo, nebo jsou v ruském žoldu ať už přímo nebo nepřímo. Bylo dobrým zvykem ty, kteří v době války škodí své vlasti označovat slovem vlastizrádce. Není urážkou, ale konstatováním faktu použití tohoto označení pro ty, kteří si ho zaslouží. Ten, kdo oslabuje naši zemi, když proti nám Rusko vede válku, ten si zaslouží být nazýván kolaborant!

Jistě, zatím nemáme ruské tanky na Václaváku, ani neproběhlo pod hlavněmi Putinových mužiků referendum o připojení Karlových Varů k Rusku. Zatím ještě stojí mezi námi a ruskými hlavněmi Ukrajina, která krvácí a bojuje i za nás. Zatím nejsme v přímé válce. Ale naši kolaboranti se snaží Ukrajině svázat ruce, vzít jí zbraně a přinutit ji ke kapitulaci. Proč? Aby si Babiš měl za co koupit víc hlasů našich méně přemýšlivých spoluobčanů. Aby urychlil a prohloubil penězovody ze státní kasy na účty svých firem. Aby prostřednictvím státního rozpočtu odčerpal co nejvíc z našich kapes!

Nevím, jak vy všichni, ale já si nepřeju, aby moje děti a vnoučata musela za pár let umírat v boji anebo přežívat v ruském svrabu, ve kterém jsem já vyrostl. A jak koukám okolo sebe, je nás tu dost, kteří si tu dobu pamatujeme, a vrátit se do ní rozhodně nechceme.

Proč že jsme se tu sešli? Protože stojíme za prezidentem? Ale my tu přece nestojíme jen za prezidentem! My tu dnes totiž stojíme sami za sebe, za naši vlast, za naši svobodu, za demokracii ve které žijeme a kterou musíme přenechat našim dětem!

Přiznejme si proto konečně, že jsme ve válce. Jak v ní můžeme zvítězit? Zatím nemusíme střílet a umírat na frontě. Zatím se ještě můžeme „jen“ sejít na demonstraci, vyslechnout si řečníky, zatleskat jejich slovům, nebo sám promluvit.

Přiznejme si ale i to, že v této válce musíme podpořit našeho prezidenta Pavla nejen slovy. Musíme mu pomoci aktivně! A jiná cesta, než aktivní vstup do politiky není. Proto vás všechny prosím o podporu demokratických stran. Letos nás čekají komunální volby – zkuste v nich kandidovat za ty politické strany, které už v parlamentu naši válku vedou. Že dělají chyby? Ano, souhlasím. Dělali, dělají a dělat budou. Ale jiné strany než ty chybující dnes k dispozici nemáme. Tak jim pomozme ty chyby opravit. Nikdo to za nás neudělá, je to jen na nás.

A jestli to neuděláme, jestli se k tomu neodhodláme – tak jsme tu válku svým dětem předem prohráli.

Jak si představuji kandidátskou řeč příštího předsedy TOP 09:

Nestojím tu před vámi abych se stal předsedou, ale abych nám všem pomohl opět najít tvář a páteř naší strany. Je nejvyšší čas vrátit TOP 09 tam, kam patří – na pravé křídlo české politické scény. K tomu jí chci pomoci z pozice předsedy TOP 09 a proto tu teď jsem. Přestaňme si už nalhávat, že jsme pravicovou stranou a skutečně se jí staňme! Musíme se změnit. Co změnit? Všechno.

Politika může být dělaná dobře nebo špatně. Dobře dělaná politika může být populistická (ANO, Babiš), oportunistická (ODS, Klaus), ideová (TOP 09, Schwarzenberg, Kalousek). A špatně dělanou politiku můžeme definovat podle naší strany v uplynulých osmi letech. Naše politika totiž nebyla ideová – z vyhraněné pravice jsme sklouzli do beztvarého středu. Naše politika nebyla oportunistická – nedokázali jsme se svými koaličními partnery zobchodovat své požadavky. Naše politika nebyla ani čistě populistická, my jsme se sice snažili vyjít vstříc svým voličům, ale nedokázali jsme si je specifikovat. Takže jsme v kaluži koupali háček bez návnady a čekali až nám zabere velryba. Naše politika byla taková soft populistická, nazval bych ji snad lajkovou – snažili jsme se být líbiví, mírně podbíziví a hlavně nikde nenarazit nebo dokonce někoho neurazit. To se nám sice vcelku dařilo, ale nikoho jsme tím dietním vývarem bez chuti nedokázali zaujmout nebo oslovit. My jsme sice nedělali politiku pro koryta, ale ani pro nějaké principy nebo ideály. Přiznejme si, co je pravý důvod našeho propadu: My jsme dělali politiku pro politiky, tedy vlastně jen sami pro sebe.

A právě to musíme změnit. Politiku nesmíme už dělat pro politiky, ale pro lidi. Proto tady jsme v topce my všichni, i když jsme na to v uplynulých osmi letech nějak zapomenuli. Proto se ucházím o vaše hlasy, abych nám to všem připomenul a znovu nás to naučil! Proto se musíme změnit. A co všechno chci změnit? Jak už jsem řekl – všechno!

Za prvé vedení strany už nebude naším reprezentačním týmem, zahleděným do své dokonalosti. Vedení strany musí být naopak týmem realizačním, který bude sledovat, vybírat a koučovat všechny členy a příznivce topky, kteří na sebe upozorní svými schopnostmi. Musíme mít do dalšího sněmu schopné reprezentační týmy v každém kraji, v každém regionu – a z nich vybereme konečnou reprezentaci do parlamentních voleb ne postaru, ale ve veřejných celostranických primárkách.

Za druhé naše tiskové oddělení už nebude tvořit kultíček osobnosti pro předsedu, ani když se jím stanu já! Tiskové oddělení nebude zveřejňovat, kam Markéta jede. Tiskové oddělení bude pracovat pro celou stranu – bude monitorovat sociální sítě těch členů strany, kteří budou schopní zaujmout svými posty a bude je dál šířit bez ohledu na to, že je někdo předseda strany, kraje, poslanec nebo člen místní organizace v Kotěhůlkách!

Za třetí oživíme MY.TOP09, nebo vytvoříme novou obdobnou platformu, která bude sloužit pro přímý kontakt vedení s našimi členy a příznivci. Každý z nich bude moci přijít se svými náměty, návrhy a požadavky. Každému z nich bude odpovězeno. A zde budou probíhat i primárky.

Za čtvrté musíme změnit stanovy. Vždyť si jen vezměme dosavadní systém nominací podle dohod uzavíraných mezi kraji. Viděli jste snad hrát repre která by měla předem stanoveno že centr musí být z Prahy, křídlo z Plzně a záložník z Brna bez ohledu na jejich schopnosti, formu a věk? Je to blbost, žejo? Ale v naší straně takto skládáme vedení. Já vím, že mírně přeháním, ale opravdu jen mírně. Jestli naši nejschopnější členové budou bydlet ve Vysoké Lhotě, tak ať jich je všech 15 v předsednictvu!

Víte, co řekl roku 1597 před bitvou v Myeongnyangské úžině admirál Yi Sun-sin posádkám svých 13 lodí, které vedl proti 317 lodím japonské flotily? Řekl jim „Kdo se odváží zemřít přežije. Ten, kdo se pokusí nějak přežít, ten zemře.“. Jestli má naše topka přežít svou klinickou smrt, ve které se nachází, musíme pro to udělat všechno my všichni. A o to vás tady teď prosím – sám bez vaší pomoci totiž nic nezmůžu! Není za pět dvanáct, ale aspoň deset po dvanácté. Buď zvítězíme, nebo topka zanikne. Ale pojďme to aspoň zkusit – Karle, hlásíme se do služby!

Nastupuje vláda národní hanby

Na 9. celostátním sněmu TOP 09 nebudu mít příležitost veřejně oslovit všechny delegáty sněmu. Proto tak činím touto formou. Snad se mé myšlenky dostanou alespoň k některým.

Stejně jako v ODS se i v naší straně zvedá vlna nespokojenosti. Na sněmu si buď zvolíme nové a pružné vedení, anebo si ponecháme ve svém čele ty, kteří naši stranu zavedli do slepé uličky. Každý z nás si může představit, co to pro nás bude znamenat, ale nic pěkného to nebude. Proč jsem si tím jist?

Ti, kteří se roky jen dívali na naše klesající preference místo práce ve vedení strany neodvedli řádně ani svou práci ve vedení země. Místo reformy jednacího řádu, deagrofertizace, boje s dezinformacemi byly opakovaně vypouštěny jen floskule a klišé např. o obraně mediálních rad a boji za zájmy voličů. Naši přední členové se stali politiky z povolání – snad nikdo z nich nenašel odvahu prosazovat naše principy. Stačilo jim být na předních místech kandidátek na která měli právo, protože se tam pročekali. My ale musíme najít a zvolit nové politiky, kteří místo prostého přerozdělování peněz státem a odmítání osobní odpovědnosti budou prosazovat programové priority i za cenu toho, že to nebude příjemná hudba pro uši voličů.

Rozdělování společnosti spuštěné kdysi dávno Zemanem se dovršilo. Máme u nás dva odlišné tábory – jedni volí demokracii, budují si svůj život ve svobodě. Druhý tábor se co rok vrací z Egypta žít do „spálené země“, kde si s plnou hubou budou stěžovat, jak trpí pod vládou Bruselu a libtardů.

Neříkejme, že nám nedostatek hlasů prohrál volby. Stalo se nám tak poprávu. Naše vláda byla totiž zoufale neakční a neschopná. Začalo to vyjednáváním o jmenování vlády prováděné nejedlými kontakty, pokračovalo zakonzervováním Babišových lidí na ministerstvech a v čele všech důležitých státních úřadů, zpackané rozpočty, okradení minoritářů, blažkoiny, … Že za to nemůže topka? Ale může, byli jsme členy koalice! A nenalhávejme si, že hlasů máme téměř stejně jako v minulých volbách. Ty hlasy pro strany původní pětikoalice jsme z velké části totiž nezískali svou prací, ale občanskou aktivitou. To jediné představuje naději pro naši společnou budoucnost, pro budoucnost celé České republiky!

Co můžeme čekat? Všechna místa, která Babiš ve státní správě nestačil svými lidmi obsadit v roce 2021 (kdy vládl bez důvěry) obsadí teď. Vysaje veškeré státní rezervy a zadluží nás na staletí dopředu. Co z toho pro nás plyne?

Musíme bránit justici, média, zahraniční směřování. Nesmíme spoléhat na státní úřady, všechny budou obsazeny Babišovou pátou kolonou. Každý z členů topky musí být Kalouskem z let 2017-2021 a každý z nás musí počítat s dehonestací jako ji tehdy schytával Kalousek. Musíme najít cestu k voličům v regionech a oslovit je, jinak to znamená konec ČR jak ji známe a v neposlední řadě i konec naší TOP 09 coby relevantní politické síly.

Nečeká nás víkendová plavba po poklidném českém rybníčku, ale čtyři roky divokých politických peřejí. Nemůžeme očekávat, že ti, kteří nás nedokázali kormidlovat k růstu a úspěchu na klidných vodách to zvládnou v bouřích, které si dnes snad ani nedovedeme představit. Proto doufám, že na sněmu vygenerujeme nové vedení naší strany. Jestliže k tomu nenajdeme odvahu, znamená to její konec.

Proto vyzývám všechny členy bývalého vedení TOP 09 k vyvození osobní odpovědnosti a rezignaci na jakékoliv stranické funkce. Tím mohou naší straně jen prospět.

Tímto prosím delegáty 9. celostátního sněmu TOP 09, aby celou situaci zvážili a u vědomí své zodpovědnosti podle toho konali.

Urny čekají na náš hlas!

Dne 28. 9. 2025 jsem měl tu čest pronést pár vět v Karlových Varech na shromáždění u sochy TGM. V předvečer voleb si dovolím ten krátký proslov zveřejnit:

Dobrý den, jmenuji se Igor Adamovič a stojím tu jako zástupce jedné z vládních stran, jsem totiž předseda MO TOP 09 Karlovy Vary.

Sešli jsme se dnes, abychom si připomenuli počátky české státnosti při příležitosti svátku Sv. Václava. Ale také proto, abychom upozornili na hrozící ztrátu české samostatné státnosti po volbách!

Nepopírám, že jsme ve vládě mnohé zbabrali. Chybí deagrofertizace, digitalizace, boj s dezinformacemi, boj s ruským vlivem i kapitálem, které se pevně usadily zejména tady u nás. Turek, Konečná nebo Kavan nejsou stíháni za vlastizrádné jednání s Moskvou a Pekingem prostřednictvím íránské ambasády. Nevymáhali jsme neprávem vyplacené miliardy dotací, ignorovali jsme vlekoucí se vyšetřování Čapího hnízda a souvisejících daňových úniků. Vyšetřování Bečvy jsme nechali na divizi DEZY a lidech do státní správy dosazených přímo Babišem.

Jsem si toho všeho plně vědom a omlouvám se za to Vám všem zde stejně jako všem nepřítomným. Nemám k této omluvě žádné pověření, ale cítím to jako svou lidskou povinnost.

Stejně jako mnoho dalších z nás jsem za tyto chyby tvrdě kritizoval vládu, a zejména svou vlastní politickou stranu. Odmítl jsem kandidovat a zvažoval jsem odchod z topky i z politiky.

Dnes tu ale před Vámi nestojím kvůli žádné politické straně, dnes jde o víc. Stojím tu díky Sv. Václavovi, ale také díky legionářům nebo letcům z RAF – ale hlavně kvůli našim dětem. Dnes tu mluvím díky naší minulosti a pro naši budoucnost!

Stejně jako na hokejovém mistrovství hraje za nároďák někdo z Energie a někdo ze Sparty, tak dnes tu přítomní zástupci politických stran tvoří jakousi reprezentaci české demokracie, která bojuje za národ. Určitě zase leccos zbabráme, ale neodvlečeme nás z Evropy do Ruska a z demokracie do totality!

Totalitou nám totiž otevřeně hrozí STAČILO. Z EU a NATO nás chce odvést SPD. Do divokých Klausových devadesátek nás chtějí odvézt Motoristé. A ANO? Nevěřme, že Babiš je obchodně vázán na EU. Když mu Putin inovativně slíbí zásobování své armády chlebíčkem z PENAMU, skočí po této příležitosti Babiš jako po francouzském zámečku nebo Čapím hnízdě. A než se probudíme, budou ruské okupační jednotky obývat Karlštejn i Pražský hrad – vždyť kšeft je kšeft!

A proto Vás všechny prosím – pojďme pro naše děti a vnoučata zvolit budoucnost a zabránit ve volbách národní tragédii!

Brzy budeme volit, ale koho?

Naděje probuzená roku 2021 vítězstvím demokratických stran se během jejich vlády rozplývala jak pára nad hrncem. Není divu, praktická politika pětikoalice povětšinou připomínala produkci pohádkového hrnečku, až má nejeden volič chuť na ně zakřičet DOST! A měl by na to plný nárok, připomeňme si namátkou jen ty největší přešlapy.

Koalice Spolu pod vedením ODS neumožnila provést deagrofertizaci, o boji proti dezinformacím pod falešným heslem ochrany občanských svobod ani nemluvě. Výsledkem je drtivý finiš nesystémových stran, válcujících čistou lží a mraky nakoupených botů sociální sítě i mediální prostor. Ministr spravedlnosti se nechá namočit do praní špinavých bitcoinů (snažím se věřit, že jemu samotnému za nehty nic neuvázlo). Ministr zemědělství po třech letech zjistí, že měl vymáhat zhruba sedm miliard neoprávněně vyplacených dotací. To je vlastně úspěch, protože už jednou zmíněný ministr spravedlnosti bohorovně přehlížel popření fyzikálních zákonů v posudku o Bečvě stejně jako stálé odkládání kauzy Čapí hnízdo. Chápejme soudce Šotta, na základě možných výsledků voleb se mu bude lépe formulovat případný výrok o nevině obžalovaného Babiše. Nebo že by došlo na vinu? O rozpočtové odpovědnosti nebo zdanění minoritářů ČEZu snad až jindy, ať ve vás nerozpoutám přílišné vášně.

Piráti pod hrdě vztyčenou plachtou digitalizace najeli na útes, ale dnes už na svém voru opět brázdí moře předvolební agitace proti všem.

Na závěr se podívejme pod STAN. Tam se skrývá neřešený ruský majetek i vliv na naši veřejnost. Ale zároveň tuto stranu musím pochválit. Přestože je druhou nejsilnější stranou ve vládě, daří se jí alibisticky držet stranou a tvářit se podle přísloví „já nic, já Rakušan“. Ale nemylme se, starostové trpělivě čekají na příležitost a ve vhodných okamžicích začínají bojovat. Ne se současnou opozicí o budoucnost naší země! Oni bojují o nespokojené voliče svých koaličních partnerů. Asi nechtějí být vládnoucí silou, jim stačí když budou mít dostatek seslí pro své vedení.

Má cenu tu sestavu volit? Sám jsem odmítl kandidovat za SPOLU, abych nedělal svým vnoučatům ostudu. Ale volit půjdu, abych jim nezkazil životy.

Protože kdo stojí proti vyjmenovaným stranám? SPD, které pod heslem „Ne válce“ chce na Břevnově Okamurovi dostavit další válce. Bolševici spoléhající na to, že jsme během 36 let blahobytu zapomenuli na jejich zločiny páchané předcházejících 41 let. Klausovi pohrobci, hajlující motoristé, se tváří jako pravice která se tulí k levici. A hlavně nesmíme zapomenout na súdruha hen z teho oného hodného ŠtB, který chce jakýmkoliv způsobem zabránit vyšetřování sebe a svých firem a udržet prostřednictvím státního rozpočtu penězovod z našich kapes do své kapsy.

ANO – ale fuj, co to plácám. Jo, má cenu jít volit – ne kvůli politickým stranám, jejich chybám nebo kampaním. Má cenu jít volit kvůli své budoucnosti, pro budoucnost našich dětí a celé země. Má cenu jít volit, a zvolit si koho chci volit. Volbou bez využití preferenčních hlasů totiž budeme volit jen ty, kteří nám už ukázali, co dovedou.

Chce to změnu. Proto budu kroužkovat ty, kteří v politice zatím nezapustili kořeny. Ty, kteří jsou zvyklí se živit vlastní prací. A budu doufat, že v parlamentu nezvlčí. Já budu kroužkovat Lukáše Otyse, u kterého tu jistotu mám. A vás všechny prosím – jděte volit a kroužkujte. V každém kraji se na kandidátce některé demokratické strany musí najít aspoň jedna mladá, neušpiněná naděje naší politiky, naší země, naší budoucnosti.

Z karlovarského kraje se s vámi loučí Igor Hroznata Adamovič

Občanská odpovědnost a lhostejnost; kam vede nezájem o věci veřejné?

Uteklo už 35 let, ale moc dobře si pamatuju 17. listopad 1989 a dny poté. Ten pocit, že začneme žít jako svobodní lidé, že nás čeká jen dobré. Před námi konečně byla svoboda, volnost, demokracie, hmotné zabezpečení, dostupné bydlení, výměna technického muzea v našich domácnostech za pokročilou západní techniku. Co se z toho splnilo? Všechno, nebo aspoň skoro všechno.

A přesto dnes lidé plní sociální sítě nářky na omezenou svobodu slova; po návratu z dovolené v Egyptě bědují nad svou nouzí jak staří Egypťané pod bičem otrokáře; ignorujíc volební urny kritizují nedostatek demokracie; ve svém plně vybaveném 3+1 křičí že není dostupné bydlení; na facebooku svým novým samsungem šíří zprávy o fyjalové bídě; ani ti pečení holubi jim do huby nelítají! Mnoho našich spoluobčanů zkrátka nechce vidět, že žije v bezpečí v klínu Evropy, v zemi která je na 26 místě ve světě v žebříčku hmotného zabezpečení.

Naše společnost se vyvíjí a mění stejně jako všechny společnosti od pradávných dějin – po vzniku a utěšeném vývoji nastupuje stagnace a posléze zánik každého společenského celku. Je snad naše civilizace na konci s dechem? To popravdě nevím. Ale jsem si jistý tím, že budoucnost naše i naší společnosti záleží jen na nás samých!

Kdo je to politik?

Po Sametové revoluci jsme se nechali Václavem Klausem přesvědčit, že máme nechat řízení země v rukou politiků. Bylo to lákavé. Měli jsme tak čas na svůj život, na budování budoucnosti, na své rodiny, na koníčky. Až dnes zjišťujeme, jak to bylo krátkozraké – politické špičky se uzavřely ve svých palácích, odřízly se od svých voličů i řadových spolustraníků a my se nestačíme divit, co z nich na tiskových konferencích padá za nesmysly. Nedivme se jim ale, oni se vyjadřují a rozhodují čistě podle průzkumů. Podle průzkumů, které si zadávají sami sobě na míru.

Ostatně, jsou to vůbec skuteční politikové? Kdo je to vlastně politik? Všeobecně vzato, je to člověk, který řídí společnost, stanovuje a upravuje zákony. Zjednodušeně řečeno vede občany vpřed, k jasným zítřkům. Když se ale zblízka podíváme na politiky demokratických stran (lépe řečeno na politiky stran které se za demokratické prohlašují), tak ti nás nikam nevedou. Oni si jen podle průzkumů vždycky najdou směr, kterým si jejich voliči vykračují, a pak se nenápadně proderou do čela davu. Oni své občany nevedou, právě naopak, oni jdou podle svých občanů. Jen se snaží, aby to vypadalo, že jdou vepředu, že oni určují směr.

Není to nic nového. Začal s tím Klaus. Jím vedená ODS neměla pranic společného s pravicovým směřováním společnosti. V době, kdy se Klaus zmocnil ODS totiž byla společenská poptávka po pravicové straně. Logicky, levicovou hrůzovládu bolševiků jsme měli v živé paměti. Po korupčních skandálech Klausových veksláckých konzervativců se Zeman s ČSSD propašoval do čela levice. O pravicovosti a levicovosti těchto strejců nejlépe vypovídá bankovní socialismus udržovaný Klausem, nebo Zemanem spuštěné exekuční peklo, které snad okopíroval z Dickensových knih. Ne, ti dva nebyli pravičáci ani levičáci, nebyli ani pragmatici – byli a jsou to zástupci jejich vlastního politického směru. Jeden byl korupční populista a druhý populistický korupčník. Kam nás ti dva asi tak mohli dovést?

Jistě, historie se opakuje

Ani ti dva duchovní otcové Okamurů a Babišů nejsou první, kdepak. Víte, co ve svém Vladaři napsal otec politologie Nicollo Machiavelli? „Lidé jsou tak prostomyslní a tolik se pachtí za tím, co právě potřebují, že kdo chce klamat, vždycky najde někoho, kdo se oklamat dá.“ Je to 500 let staré, ale stále aktuální. Vladaře zná ze školy skoro každý, i když ho nečetli snad ani vyučující.

Já byl od mala takový divný, četl jsem kdysi nejen Vladaře, ale i další, mnohem obsáhlejší dílo Machiavelliho Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia. Tuto rozpravu věnovala svému synovi Zikmundu Augustovi, budoucímu polskému králi, jeho matka Bona Sforza. Pamatuji si pár myšlenek z rozsáhlé předmluvy, psané o struktuře společnosti.

Má-li být společnost funkční a fungující, musí stát pevně jako egyptské pyramidy. Základnu společnosti zabezpečuje masa pilně pracujících mravenců, kteří ale sami neví (ani nemusí vědět) co mají produkovat. Proto musí být řízeni. Nad nimi je menší patro bojovných vos, které brání celou pyramidu proti útokům zvenčí a udržují třeba i nutným násilím pořádek v pyramidě. Špičku společnosti tvoří úzká vrstvička moudrých včel řídících práce mravenců i výcvik a boj vos. Budoucí král Zikmund August byl nabádán autorem polsky psané předmluvy, aby coby panovník udržoval v zemi mír, spokojenost, hojnost a rovnováhu mezi mravenci, vosami a včelami. Nesmí být poddaným lhostejný ani k smíchu, jinak si jej nebudou vážit a budou si hledat jiného panovníka. Má budit respekt ale ne strach, protože ten by všechny vedl k nenávisti vůči němu. A respekt si udrží jen když poddaným nesáhne na jejich majetek a výsady. Má-li si podržet moc, nesmí připustit aby mravenci, vosy a včely opustili svá místa ve společnosti.

Mravenci podnícení zlým slovem mohou zbořit zemi, ale sami ji nesvedou znovu vystavit, budou se jen potácet v chaosu a zmaru a přikloní se ke každému, kdo je osloví a povede je. Vosy, ty dovedou válčit se všemi a proti všem a šířit teror, ale nedovedou a nechtějí se už podvolit rozumnému vedení. Včely jsou moudré, proto se skryjí mezi mravence a vosy a nenápadně čekají, až přijde vhodná chvíle na to, aby uletěly jinam a tam se přidaly ke včelám místním, které jejich pomoc uvítají. Společnost bez včel je ale vždy určena k zániku.

Ten polský kněz z 16. století, autor zmíněné předmluvy, byl moudrý muž. Předpověděl minulé i naše století, odvodil si zániky prastarých říší a dynastií.

V dějinách se skutečně opakuje jistý vzorec. Společnost prosperuje, vyvíjí se a vzkvétá až do určitého bodu zlomu. Kritický je okamžik, kdy se od sebe oddělí jednotlivé vrstvy společnosti. Mravenci už nechtějí svou prací živit vosy a včely nevnímají jako organizátory, ale jako neschopné příživníky. Dnešními slovy řečeno: daně a odvody jsou příliš vysoké a občané mají dojem, že za ně nedostávají adekvátní podíl na výnosech společnosti.

Společnost se štěpí

Záměrně říkám, že se společnost štěpí. Neříkám, že ji někdo rozděluje. Kdyby nebyla společnost rozštěpená, ztroskotal by moravský Japonec bojující za rasově čisté Čechy ve svém snažení stejně jako slovenský ekonomický imigrant. Oni jen pilně rozšiřují praskliny, které v naší společnosti existují i bez jejich přičinění.

Ve starověku a středověku všechny říše dopadly stejně – lid došel v určitém okamžiku k přesvědčení, že útlak od vlastní vládnoucí vrstvy je nesnesitelný. Raději se podvolil barbarům, kteří říši obsadili anebo se sám vzbouřil a spálil říši i s vládnoucí vrstvou. Výsledek byl v obou případech stejný. Daně sice neplatil po nějakou dobu nikdo, ale zato se kradlo, znásilňovalo a vraždilo dokud bylo proč a koho. Následně se začalo budovat nové lidské společenství, které ty daně vybíralo stejně. Takže si prostý lid prostě nepomohl.

Co bude čekat nás, když v rámci rozpraskané společnosti nebudeme podporovat vládu těch, kdo se hlásí k demokracii? Buď budeme oligarchickou diktaturou východního vzoru, nebo se staneme přímo ruskou gubernií. Ani jedno mne neláká a nepřeju si aby to potkalo má vnoučata.

Kudy dál?

Jak udržet naši společnost při životě? Musíme přestat jen nadávat na svinskou politiku a svině v politice. Musíme ten chlívek vymést (ne že by to byla příjemná a voňavá práce), ale je to proveditelné. V této zemi je nás cca 10 milionů. Voličů je z toho zhruba 7 milionů. Kolik lidí tuto zemi řídí? Kolik mají politické strany členů podle údajů k začátku roku 2024? Pirátů je 1000, topka má 2000 lidí, trochu víc má STAN, ODS, lidovci, ANO, a spočítejme klidně i všechny prcky jako je SPD, GEN, Svobodní, Trikolora… Víte, kolik je lidí s členstvím ve všech stranách dohromady? Ani ne 100.000! Mnohonásobně víc je v této zemi dobrovolných hasičů nebo fotbalistů, víc je i registrovaných členů Společnosti přátel žehu!

Vstoupí-li do politiky 1,5% voličů, dokáží převzít všechny politické strany. Anebo ještě jinak, když se stane členem jakékoliv strany každý občan našeho kraje, nemají stávající politici naději.

Já vím, je to jen taková blbost. Nechte to být, přece mi nebudete věnovat pozornost. Jen se ještě prosím podívejte kousek za Hodonín, kam vede nezájem o věci veřejné. A mnohem lépe je to dnes vidět v USA.

Opravdu si chceme jen pro svou lenost a pohodlnost nechat zkazit vlastní život a životy svých dětí nějakými tatrmany odtrženými od života v čele politických stran, nebo ještě lépe bezcharakterními hajzlíky kteří se ostrými lokty derou k moci?

Vstoupil jsem kvůli tomu do topky, ale sám to nevytrhnu. Zamyslete se nad tím, prosím – potřebuju vaši pomoc ne jen v topce, ale v každé demokratické straně! Co já, tu pomoc potřebuje VAŠE ZEMĚ, VAŠE RODINY!!!

Anebo nevstupujte do politiky a jen dál nadávejte u piva. Máte na to právo, je to vaše volba. Když ale budete jen nadávat, ztratíte vlastně právo i na to nadávání. A po volbách časem už ani nebudete moci na vládnoucí politiky nadávat.

Tak jako se to nesmělo před 17. listopadem 1989…

Jakou má TOP 09 budoucnost?

A má ještě nějakou? Ostatně – má budoucnost koalice SPOLU, STAN anebo Piráti? Má naše země, nebo dokonce EU vůbec nějaké nadějné vyhlídky? Záleží to jen na nás. Abychom mohli vykročit správným směrem, musíme se nejprve podívat objektivně každý sám na sebe, a teprve pak udělat ten první krok. Já už  jej udělal svým příspěvkem do diskuse krajského sněmu TOP 09 v Lokti dne 7. března 2025:

Vážené kolegyně a kolegové, anebo lépe – moji milí přátelé.

Chtěl bych vás, stejně jako před dvěma roky, seznámit se svým pohledem na naši stranu, koalici, vládu, zemi. Víte dobře, že jsem veřejně, opakovaně a konkrétně pojmenovával chyby, kterých se dopouštíme. Když jsem si na dnešek rovnal myšlenky, napsal jsem snad tisíce slov, pak jsem je ale všechny smazal. V USA totiž začal vládnout Trump s Muskem a Vancem, tři jezdci z apokalypsy. Na podzim se u nás k vládě dostane jezdec čtvrtý, Babiš. Bohu díky, ten aspoň nedostane na hraní jaderný kufřík. Chceme-li je zastavit, není času nazbyt. Proto to vezmu zkrátka, jen v několika bodech.

Za prvé – odmítám alibistické vydírání našich stávajících zastupitelů. Za Babišovo zvolení nebudou moci ti, kdo svůj hlas nedají SPOLU anebo obecněji stranám původní pětikoalice. Politickou odpovědnost za ANOvládu neponesou neposlušní voliči, ale právě naopak ti naši vládní představitelé, kteří svým neumětelstvím své voliče odradili od toho, aby jim znovu svěřili svůj hlas.

Za druhé – nebudu opakovat svou vlastní chybu, už čtyři roky starou. Nebudu tentokrát kandidovat ani nebudu jakkoliv pomáhat v kampani. Já už nebudu svůj obličej, své jméno a svou pověst nasazovat za ty, kteří mne zklamali stejně jako své voliče. Nebudu nikoho přesvědčovat, že jsme sice čtyři roky neplnili očekávání voličů a své předvolební sliby, ale po dalších volbách to určitě napravíme. Připadal bych si jako manžel tyran, který svou mlácenou ženu zároveň přesvědčuje ať od něj neodchází, protože on už ji mlátit nebude!

Za třetí – nepřeju nikomu nic zlého, a naší paní předsedkyni přeju to nejpevnější zdraví. Ale všichni víte, že jsem ji spolu s celým vedením topky opakovaně vyzýval k přijetí a vyvození zodpovědnosti, tedy k jejich rezignaci na posty ve vedení strany. V okamžiku, kdy se MPA ke svému odchodu odhodlala, ukázala se v plné nahotě mravní impotence a zbabělý alibismus těch, kdo za ní stojí. Nikdo se neodvážil převzít otěže, nikdo po nich ani náznakem nenatáhl ruce aby vyvedl naši stranu a potažmo i naši zemi z marastu, do kterého se řítí. Markéta dojela, ale topka prý nesmí zastavit. No, a já jsem se pevně rozhodl, že budu topce ze všech svých sil házet klacky pod kola. Na rozdíl od jejího vedení ji chci zastavit v té cestě do propasti!

Za čtvrté – doufám, že mám podporu vás všech, kteří tu sedíte a kteří mne znáte nejlépe. Víte, že reaguju slovy někdy nevhodnými, obraty nehledanými a větami nečesanými, ale znáte i moje úmysly. Po těch letech společných diskusí a předvolebních kampaní mi takříkajíc vidíte do duše. Proto Vás všechny vyzývám, abychom do dnešního usnesení dali těchto několik vět „Důrazně upozorňujeme, že TOP 09 se ocitá na hraně volitelnosti a existence. Požadujeme po všech, kteří se svou účastí ve vedení strany na tomto stavu podíleli, aby sami důkladně zhodnotili jsou-li vhodnými kandidáty na jakoukoliv vnitrostranickou pozici s výjimkou členství v místních organizacích. Vyžadujeme před letošním sněmem důkladnou diskusi napříč celou TOP 09, která povede ke změnám programovým, změnám ve vedení strany, možná i ke změnám stanov.“ Tady musím dodat, že pod tento problém se podepsal každý člen. My jsme si své vedení zvolili, a my jsme proti jejich krokům většinově nic nenamítali. Neposkytli jsme jim natolik hlasitou zpětnou vazbu, kterou by si nedovolili ignorovat.

Za páté – jako poslední bod bych chtěl zmínit, že rapidně řídneme. Například naše místní organizace letos přišla o 4 členy, a získali jsme jen jednoho nového. Přiznám se, že o ukončení členství jsem uvažoval i já. Zatím jsem to neudělal.

Neudělal jsem to ne kvůli topce, nebo kvůli nějakým ideálům či pocitům zodpovědnosti. Nerozhodl jsem se zůstat ani pro pocit studu, který cítím vůči našemu Karlovi, který na nebesích spíná ruce a hořce pláče vida ničení jeho strany.

Zaplatil jsem další členský příspěvek jen kvůli vám, kteří tady na našem krajském sněmu sedíte. Nechci vás opustit na té zřejmě poslední společné plavbě, která nás čeká. Spadnu s vámi do toho vodopádu, ke kterému nás zavedla Markéta se svým týmem.

Bude mi ctí tam s vámi padat.